Kouzelný svět Tokaje

Tokajská vinařská oblast se nachází na území dvou států - Slovenska a Maďarska. Slovenská část má rozlohu přibližně 908 hektarů a rozprostírá se v okolí 7 obcí - Slovenské Nové Město, Velká Trna, Malá Trna, Černochov, Bara, Viničky a Borše. Tento malebný kout země je ukryt mezi Zemplínskými vrchy a řekou Bodrog, která mu dodává osobitou atmosféru.

Co dělá Tokaj tak výjimečným? Je to kombinace příznivých přírodních podmínek, které vytvářejí ideální prostředí pro pěstování révy. Tokajské vinice spočívají na sopečném podloží, které jim dodává minerální sílu. Půda je bohatá na jíl, vulkanický kámen a pemzu, což dává vínům nezaměnitelný charakter. Místní podnebí s dlouhým, teplým podzimním obdobím a častým výskytem ušlechtilé plísně Botrytis cinerea umožňuje tvorbu vzácných tokajských výběrů a poutních vín.

No Tokaj není jen o příznivých podmínkách. Je to i příběh lidí, kteří po staletí formovali zdejší vinařskou tradici. Jejich pracovité ruce obhospodařují vinice s láskou a oddaností, přetavují svou vášeň a zkušenosti do každé kapky vína. Tokajští vinaři hlídají dědictví předků a zároveň přinášejí inovativní postupy, aby posouvaly umění výroby vína stále vpřed.

Tokajská vína jsou jako symfonie chutí - od suchých, minerálních vín přes plná, kořeněná až po sladká, medem a sušeným ovocem opředené poklady. Každý doušek vypráví příběh o zemi, lidech a tradici. Jsou to vína, která si podmanila svět svou jedinečností a noblesou. Po tokajských vínech sahaly královské dvory Evropy, básníci o nich psali ódy a labužníci jim holdovali. A tento příběh pokračuje dodnes...

Tak se vydejme společně na cestu po tokajských vinicích, potkáme vinaře, kteří v nich vdechují život a ochutnejme vína, která jsou esencí tohoto kouzelného kraje. Vítejte v Tokaji, místě, kde víno není jen nápoj, ale lektvar života a umění.

První zmínky o pěstování révy v Tokajské oblasti sahají až do 2. století našeho letopočtu, do dob římského císaře Marca Aurelia Proba. Základy pro současnou podobu tokajského vinařství však položil až uherský král Belo IV. ve 13. století. Po ničivých válkách požádal italské vinaře, aby obnovili zdejší vinice. Ti přinesli nové odrůdy, které se staly základem pro jedinečná tokajská vína.

Největší rozkvět zažilo tokajské vinařství v 17. století, kdy se proslavilo po celé Evropě a dostalo se až na stůl francouzského krále Ludvíka XIV. Ten ho údajně nazval „Vinum regnum – rex vinorum“, tedy „Víno králů – král vín“. Sláva tokajských vín sahala v té době až na carský dvůr v Rusku. Velkým milovníkem tokajského byl například i papež Julius III. Při obědě během Tridentského koncilu v roce 1551, kde se podávalo tokajské, prý prohlásil: "Takové víno patří na papežský stůl."

Jedním z nejvýznamnějších milníků v historii Tokaje byl rok 1737, kdy byla Tokajská oblast oficiálně vymezena dekretem císařovny Marie Terezie. Stala se tak historicky první přesně vymezenou vinařskou oblastí na světě. Tento dekret stanovil přísná pravidla pro pěstování révy a výrobu tokajského vína, čímž položil základy pro budoucí slávu a kvalitu tohoto klenotu.

Původně ji tvořilo 31 obcí v okolí města Tokaj. Po vzniku Československa v roce 1918 připadly čtyři obce (Malá Trna, Velká Trna, Viničky a Slovenské Nové Město) is právem používat označení "Tokajské" novému státu. Toto právo po rozpadu Československa v roce 1993 získala samostatná Slovenská republika.

Tokajské víno si rychle získalo srdce a mysl významných osobností napříč staletími. Vychutnávali si ho mnozí králové a císaři, včetně Ludvíka XIV., který ho nazval "králem vín a vínem králů". I ruský car Peter Veliký si zamiloval tokajské víno a údajně ho používal i jako lék. Dokonce se říká, že na jeho příkaz byly v Tokaji vysazeny vinice, aby měl vždy dostatek tohoto vzácného moku.

Sláva tokajského vína překročila hranice panovnických dvorů a dostala se i do světa umění a literatury. Mnozí velikáni pera, jako Goethe, Voltaire či Beethoven, opěvovali jeho jedinečnou chuť a vůni ve svých dílech. Maďarský básník Sándor Petőfi dokonce napsal: "Bůh stvořil tokajské víno, aby ukázal lidem, jak nádherný život může být."

Snad nejkrásnější příběh o tokajském víně se pojí s papežem Benediktem XIV. V roce 1750 obdržel od císařovny Marie Terezie jako dar vzácné tokajské víno. Papež byl jeho chutí tak okouzlen, že zvolal: "Tohle je víno hodné oltáře!" Od té doby se tokajské víno používalo při mších ve Vatikánu a získalo si přezdívku "víno papežů".

Kromě panovníků jako Ludvík XIV. zda uherská královna Marie Terezie, která v roce 1741 získala slavné Szarvasské vinice, si tokajské oblíbili i jiní známí umělci. Například legendární skladatel Joseph Haydn dostal jako odměnu za svou tvorbu sud tokajského výběru od svého patrona knížete Esterházyho.

Přestože tokajské vinařství zasáhly v minulosti i různé rány jako epidemie fyloxéry koncem 19. století či nástup komunismu, vždy se vzchopilo a pokračovalo ve své slavné tradici. Dnes patří Tokaj mezi nejvýznamnější vinařské regiony světa. Jeho vína jsou jedinečná díky speciální poloze vinic, sopečnému podloží, místnímu mikroklimatu, ale zejména díky umu a péči vinařů, kteří zde po staletí vytvářejí tekuté zlato – sladké tokajské poklady.

Jedinečné přírodní podmínky Tokaje

Tokajská vinařská oblast, rozprostírající se na jihovýchodě Slovenska, je skutečným klenotem v srdci Evropy. Tento malebný region, obklopený nádhernou přírodou a bohatou historií, nabízí ty nejideálnější podmínky pro pěstování révy a výrobu výjimečných vín světové kvality.

Základem této výjimečnosti je především unikátní geologické složení půdy. Tokajské vinice se nacházejí na vulkanickém podloží tvořeném andezitem a ryolitem. Tyto vulkanické horniny, které vznikly před miliony let během bouřlivé geologické aktivity, dodávají půdě specifické minerální složení a strukturu. Díky tomu si tokajská vína zachovávají svou nezaměnitelnou mineralitu a komplexnost chuti.

Kromě vulkanického podloží hrají důležitou roli také sprašové půdy. Spraš je jemný sediment žlutohnědé barvy, který vznikl usazováním prachu během poslední doby ledové. Tyto půdy jsou bohaté na živiny, mají vysokou schopnost zadržovat vláhu a zároveň poskytují kořením révy dostatek prostoru pro růst. Kombinace vulkanického podloží a sprašových půd vytváří ideální podmínky pro pěstování tokajských odrůd révy, jako jsou Furmint, Lipovina či Muškát žlutý.

Dalším klíčovým faktorem, který přispívá k výjimečnosti tokajských vín, je místní mikroklima. Tokajská oblast se nachází v blízkosti řek Bodrog a Tisa, které vytvářejí specifické klimatické podmínky. Řeky přinášejí vlhkost a mlhu, která se často vznáší nad tokajskými vinohrady během podzimních dnů. Právě tato kombinace vlhkosti a chladných nocí vytváří příznivé podmínky pro tvorbu ušlechtilé formy plísně Botrytis cinerea , známé také jako „ušlechtilá hniloba“.

Botrytis cinerea je klíčovým prvkem při výrobě tokajských výběrových vín, jako jsou sladké Tokajské samorodné či vzácné Tokajské výběry 3-6 putňové. Tato plíseň napadá zralá hrozny a způsobuje jejich scvrkávání a zahušťování. Výsledkem je vysoká koncentrace cukrů, kyselin a aromátů v bobulích. Hrozny napadené ušlechtilou plísní se pečlivě sklízejí ručně a zpracovávají se zvlášť, aby se zachovala jejich vzácná esence.

Tokajské vinohrady, rozkládající se na jihovýchodních svazích Zemplínských vrchů, jsou jako mozaika různých terroirů. Každá parcela má své vlastní mikroklima, orientaci vůči slunci a složení půdy. Vinaři zde pečlivě obhospodařují své vinohrady po generace, předávají si své znalosti a zkušenosti z otce na syna. Jejich hluboký vztah k půdě a úcta k přírodě se odráží v každém doušku tokajského vína.

Příběh tokajského vína je příběhem harmonie mezi člověkem a přírodou. Je to příběh o vulkanických horninách, které daly půdě její jedinečný charakter. Je to příběh o řekách, které přinášejí život a vytvářejí ideální podmínky pro vznik ušlechtilé plísně. A je to příběh o lidech, kteří s láskou a oddaností obhospodařují své vinice a přeměňují hrozny v tekuté zlato.

Tokajská oblast je skutečným pokladem Slovenska. Její jedinečné přírodní podmínky, vytvořené dokonalou souhrou vulkanického podloží, sprašových půd a specifického mikroklimatu, dávají vzniknout vínům, která si získala srdce milovníků vína po celém světě. Každá sklenka tokajského vína v sobě nese kousek této kouzelné země a odráží um a fortel tokajských vinařů. Je to skutečný dar přírody, který si zaslouží naše uznání a obdiv.

Tokajská vinařská oblast je právem považována za jeden z nejvzácnějších klenotů Slovenska. Tato malebná oblast, rozprostírající se na jihovýchodě země, je domovem čtyř hlavních tokajských odrůd révy, které zde našly ideální podmínky pro svůj růst a tvorbu nezaměnitelných vín.

Furmint , král tokajských odrůd, je základním pilířem místní produkce. Jeho bobule, zbarvené dozlatova, ukrývají v sobě potenciál pro vznik komplexních a plných vín. Furmint je odrůda s pozdním zráním, což mu umožňuje naakumulovat vysokou cukernatost a zároveň si zachovat svěží kyselinku. Vína z Furmintu se vyznačují intenzivní vůní přezrálého ovoce, akátového medu a někdy i jemným minerálním podtónem. V chuti dominuje bohatost a koncentrovanost s dlouhou dochutí. Právě Furmint je základem pro vznik těch nejvzácnějších tokajských výběrů a výběrových vín. Jeho zastoupení ve výsadbách dosahuje až 60%.

Lipovina , věrná společnice Furmintu, vnáší do tokajských vín eleganci a jemnost. Její třásně, pokryté malými žlutozelenými bobulkami, dozrávají o něco dříve. Lipovina je méně náročná na podmínky pěstování a dokáže dobře odolávat chorobám. Vína z ní jsou svěžejší, s nižším obsahem alkoholu a vyšší kyselinkou. V buketu dominují ovocné tóny citrusů, broskví a muškátového oříšku. V ústech působí šťavnatě a harmonicky. Lipovina se často používá do směsí s Furmintem, kde zjemňuje jeho mohutnost a dodává vínům větší pitnost. Ve výsadbách zabírá kolem 30% plochy.

Muškát žlutý je sice zastoupen v menší míře (cca 5-10%), ale jeho role je nezastupitelná. Tato aromatická odrůda přináší do vín nezaměnitelnou muškátovou vůni a kořeněnost. Muškát žlutý dozrává brzy a poskytuje sladké hrozny s vysokou cukernatostí. Jeho vína se vyznačují sytou žlutou barvou, intenzivní vůní tropického ovoce, citrusových květů a muškátového oříšku. Chuť je plná, extraktivní se sametovou texturou. Muškát žlutý se přidává do tokajských směsí, aby jim dodal osobitý aromatický charakter a zvýraznil jejich komplexnost.

Zéta je nejmladší zároveň nejvzácnější tokajskou odrůdou. Vznikla křížením Furmintu a Bouvier a pěstuje se jen na malých plochách (1-2%). Zéta dozrává pozdě a má středně velké třásně s hrubší slupkou bobulí. Vína z ní mají sytou žlutou barvu se zelenkavými odlesky. Ve vůni dominují ovocné tóny meruněk, broskví a citrusů, někdy doplněné o medové a kořeněné tóny. Chuť je plná, extraktivní s pikantní kyselinkou a minerálním závěrem. Zéta se přidává do tokajských směsí pro zvýšení jejich komplexity a osobitosti.

Spojením těchto čtyř odrůd vznikají pod rukama šikovných tokajských vinařů vína, která nemají ve světě konkurenci. Ať už jsou to suchá, polosuchá vína, sladké výběry nebo vzácné putňové výběry, vždy v sobě nesou otisk této jedinečné terroir. Tajemství tokajských vín spočívá právě v harmonii těchto odrůd, kde každá z nich hraje svoji nezastupitelnou roli. Furmint dodává vínům strukturu a komplexnost, Lipovina eleganci a svěžest, Muškát žlutý nezaměnitelnou aromatičnost a Zéta osobitost a vzácnost.

Pěstování těchto odrůd v Tokaji má dlouhou historii sahající až do 16. století. Díky jedinečné kombinaci vulkanického podloží, příznivého mikroklimatu a umu místních vinařů se zde daří produkovat vína, která si získala srdce labužníků po celém světě. Tokajská vína jsou nejen potěšením pro smysly, ale také kulturním a historickým dědictvím tohoto regionu.

Při procházce tokajskými vinohrady můžete obdivovat soulad člověka a přírody, kde se snoubí tradice s moderním přístupem. Vinohrady, rozložené na jižních svazích Zemplínských vrchů, vytvářejí neopakovatelnou mozaiku barev a tvarů. Každá řada révy ukrývá příběh lidí, kteří ho po staletí pěstovali s láskou a oddaností.

Tokajská vína jsou více než jen nápoj. Jsou odrazem duše tohoto regionu, jeho historie a tradic. Jsou poctou šikovnosti a pracovitosti místních lidí, kteří rok od roku vytvářejí tyto tekuté poklady. Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Zéta jsou základními stavebními kameny, ze kterých se rodí vína světového formátu. Vína, která si zaslouží náš obdiv a úctu.

Kategorie tokajských vín

Tokajská vína jsou skutečným klenotem mezi víny. Jejich jedinečnost spočívá nejen ve specifických podmínkách tokajské oblasti, ale také v pečlivém a precizním zpracování hroznů. Tokajská vína se dělí do více kategorií podle obsahu zbytkového cukru, způsobu výroby a zrání.

Základní dělení tokajských vín je na suché, polosuché, polosladké a sladké. Suchá vína mají obsah zbytkového cukru do 4 g/l, polosuchá 4-12g/l, polosladká 12-45 g/la sladká vína nad 45 g/l cukru. Toto dělení však není pro tokajská vína až tak podstatné, protože jejich skutečná hodnota se ukrývá ve specifických kategoriích jako samorodná, výběrová, esence, forditáš či mášláš.

Samorodné tokajské víno se vyrábí z netříděných bobulí, tedy směsi zdravých i cibébových (rozinky) bobulí. Podíl cibéb závisí na počasí v daném roce. V horších ročnících vzniká suché samorodné s obsahem zbytkového cukru do 10 g/l, v lepších letech může být samorodné sladké s obsahem cukru nad 10 g/l, obvykle 30-60 g/l. Pro samorodná vína typické oxidativní zrání v sudech, které nejsou úplně plné. Od vzduchu je víno odděleno pouze vrstvou kvasinek, což přispívá ke osobité barvě, chuti a vůni těchto vín. Tradičně samorodná vína zrála nejméně 2 roky, z toho alespoň rok v dřevěném sudu. Od ročníku 2016 se doba zrání v sudu zkrátila na 6 měsíců.

Výjimečnou kategorií jsou tokajská výběrová vína , nazývaná "aszú". Vyrábí se přidáním přesného množství cibéb k moštu nebo vínu. Množství cibéb se odměřuje v poutních (přibližně 25 kg cibéb) a přidává se do 136 litrového soudku. gönci. Podle počtu putní cibéb na soudek se výběrová vína označují jako 3-6 putnová. Čím více putní, tím je víno sladší a koncentrovanější. V minulosti existovaly i 1-2 putnové výběry, ty se však od roku 1997 již nevyrábějí.

Výroba tokajských výběrů prošla významnou změnou v roce 2013. Namísto putňového systému se zavedly 4 kategorie podle obsahu zbytkového cukru - 60, 90, 120 a 150 g/l, což odpovídá zhruba 3-6 putňovým výběrům. Název "aszu" je vyhrazen pouze pro nejvyšší kategorii se 150 g/l cukru a více, až po hranici 450 g/l, kde začíná tokajská esence . Tak jako u samorodného, ​​i výběrová vína zrají oxidativně v neúplně plných sudech. Tradičně zrály nejméně 3 roky, z toho alespoň 2 ve dřevě. Po roce 2013 se doba zrání v sudu zkrátila na 18 měsíců.

Skutečnou perlou z tokajských vín je tokajská esence . Vyrábí se pomalou fermentací samotoku - čisté šťávy, která samovolně vytekla z pomletých cibéb pod vlastní váhou. Jedná se o mimořádně vzácný a drahý produkt. Na výrobu 1 litru esence je zapotřebí až 3 tuny cibéb, což odpovídá úrodě z 10 hektarů vinic! Kvůli vysokému obsahu cukru (400-900 g/l) probíhá kvašení velmi pomalu, řádově 1% alkoholu za rok. Výsledkem je nápoj s obsahem alkoholu 4-6%, se stovkami gramů zbytkového cukru as téměř olejovitou konzistencí. Esence zraje minimálně 3 roky, z toho 2 roky v sudu. Životnost tokajské esence je prakticky neomezená, při správném skladování může vydržet i stovky let.

Dalšími zajímavými tokajskými specialitami jsou „ forditáš “ a „ mášláš “. Forditáš vzniká nalitím moštu nebo vína na matoliny (výlisky) z cibéb, mášláš zase nalitím na kvasničný kal, který zůstal po výrobě výběru nebo samorodného. Takto obohacená vína nabývají výraznějšího buketu a chuti. V současnosti se komerčně velmi neprodávají, ale mnohá malá rodinná vinařství je stále vyrábějí pro vlastní spotřebu.

V posledních letech se objevují také modernější tokajské speciality, které kombinují tradiční tokajské odrůdy s novými způsoby výroby. Tokajské ledové víno se poprvé vyrobilo v roce 1999 v Chateau Pajzos v Maďarsku. Používá se při něm klasická metoda výroby ledového vína v kombinaci s tokajskými odrůdami. Díky rostoucí poptávce se produkce tokajského ledového vína v posledních letech výrazně zvyšuje.

Na Slovensku zase najdeme tradici výroby tokajského slámového vína . Jedná se o metodu výroby slámového vína aplikovanou na tokajské odrůdy hroznů. Hrozny se po sklizni nechá dosoušet na slámě nebo rohožích, čímž se koncentrují cukry a vzniká sladké, výrazné víno s nezaměnitelným charakterem.

Zajímavá jsou i tokajská přívlastková vína , která využívají tokajské odrůdy v kombinaci s klasickým systémem přívlastků. V Maďarsku jsou tato vína obvykle označována jako "késöi szüretelésü" (doslovně přeložena znamená pozdní sběr ), na Slovensku se používá podobný systém značení jako v Česku. Některé maďarské pozdní sklizně se kvalitou moštu mohou vyrovnat až naším výběrem z bobulí a výběrem z cibéb.

Na závěr nesmíme zapomenout na unikátní tokajskou specialitu Vinum Tokajense Passum , také známou jako Stanza Eszencia. Je to tokajská delikatesa, nepřekvášená sladká esence s několika stovkami gramů "zbytkového" cukru. Do poloviny 20. století se tato bezalkoholová esence z cibéb prodávala jen v lékárnách jako vinný produkt prospěšný zdraví. V současnosti většinu produkce importuje Japonsko, kde se distribuuje jako přírodní doplněk stravy pro prevenci civilizačních chorob. Tento produkt se vyznačuje olejovitou konzistencí a výraznou chutí cibéb.

Tokajská vína jsou pověstná svojí dlouhověkou archivovatelností. Výběrová vína a esence mohou při správném skladování zrát a vyvíjet se desítky až stovky let. Jsou známy případy tokajských vín, které byly ve výborné kondici i 200-300 let po sklizni. Samozřejmě, potenciál pro dlouhodobé zrání závisí na kvalitě ročníku, péči při výrobě a na správných podmínkách uskladnění.

Ať už jde o suché samorodné, sladké 6-putnové výběry nebo vzácnou esenci, tokajská vína nabízejí nezapomenutelný chuťový zážitek. Jsou ztělesněním pečlivé lidské práce v dokonalé souhře s příznivými přírodními podmínkami. Každá láhev v sobě ukrývá kousek historie a odráží um tokajských vinařů, kteří své řemeslo tříbili po staletí. Ochutnat pravé tokajské víno znamená dotknout se této živé tradice a pocítit hrdost i pokoru, s jakou ke svému poslání tokajští vinaři přistupují.